Clear (vymazat)

Příkaz clear vymaže obrazovku nebo výstupní zařízení, které je určeno v set output. Používejte příkaz set terminal k nastavení typu zařízení. U některých zařízení clear vymaže pouze část kreslicí plochy definované pomocí set size, takže pro tyto příkazy může být použito spolu se set multiplot k vytvoření výřezu (platí pouze pro verzi 3.7).  

Příklad:  set multiplot     

             plot sin(x)

             set origin 0.5,0.5

            clear

            plot cos(x)

            set nomultiplot

Viz set multiplot, set size a set origin pro detaily k těmto příkazům.       

Comments (komentáře)

Komentáře se tvoří takto: ve většině míst na řádku se může objevit # a Gnuplot bude ignorovat zbytek řádku. Nebude to fungovat uvnitř uvozovek, čísel (včetně komplexních), uvnitř náhrad příkazů ap. Prostě to funguje kdekoli, kde to má smysl.

Příkazy exit a quit a znak END OF FILE ukončí program Gnuplot. Všechy tyto příkazy vymažou výstupní zařízení (jako příkaz clear) před ukončením programu.

Expressions (matematické výrazy)

Jakékoli matematické výrazy přijímané jazyky C, FORTRAN, Pascal nebo Basic jsou platné. Význam těchto oprátorů je určen specifikací programovacího jazyku C. Prázdná místa - mezery a tabelátory uvnitř výrazů jsou ignorovány.

Komplexní čísla musí být vyjádřeny jako {[real],[imag]}, kde [real] a [imag] musí být číselné konstanty. Například, {3,2} znamená 3 + 2i, {0,1} znamená samotné i. Zde jsou explicitně vyžadovány složené závorky.

Fit

Příkaz fit může přizpůsobit uživatelem definovanou funkci k řadě datových bodů (x,y) nebo (x,y,z) pomocí provedení nelineární metody nejmenších čtverců (angl. zkratka NLLS - nonlinear least-squares) Marquardt-Levenbergovým algoritmem. Jakákoli uživatelem definovaná proměnná, která se vyskytne v těle funkce může sloužit jako parametr přiřazení, ale typ funkce na vrácení musí být reálný.

Syntaxe:  fit {[xrange] {[yrange]}} <function> '<datafile>' {datafile modifiers} via '<parameter file>' | <var1> {,<var2>,...}

Rozsahy lze zadat, aby dočasně limitovaly data, která se mají přizpůsobovat. Jakákoli data mimo rozsah jsou ignorována. 

Syntaxe je  [{dummy_variable=} {<min>} {:<max>}], analogicky k plot. Viz plot ranges.

<function> je jakýkoli platný výraz gnuplotu, ačkoli je obvyklé používat předem definované funkce ve tvaru f(x) nebo f(x,y)

<datafile> má stejnou funkci jako v příkazu plot. V příkazu fit lze používat všechny parametry příkazu plot datafile (using, every,...) kromě smooth. Viz plot datafile.

Originální formáty dat pro aproximaci funkcí s jednou nezávislou proměnnou  y=f(x) jsou {x:}y nebo x:y:s; tyto formáty lze změnit kvalifikátorem Using. Pokud je přítomna třetí položka (číslo sloupce nebo výraz), pak je přeložena jako směrodatná odchylka odpovídající hodnoty y a je použita ke spočtení váhy konkrétního data, 1/s**2. Jinak mají všechny datové body stejnou váhu rovnou jedné.

K aproximaci funkce se dvěma nezávislými proměnnými  z=f(x,y) je žádaný formát using se čtyřmi položkami x:y:z:s. Tento kompletní formát musí být zadán, protože pro chybějící položky se nepředpokládá žádná hodnota. Váhy každé hodnoty se určují jak popsáno výše. Pokud nejsou k dispozici odhady chyb, pak lze konstantu zadat jako konstantní výraz (viz plot datafile using), např. using 1:2:3:(1).

Vícenásobné sady dat lze současně aproximovat funkcemi jedné nezávisle proměnné tím, že z proměnné y se udělá "pseudo-proměnná", např. číslo řádku s daty, a aproximace bude prováděna jako u dvou nezávislých proměnných. Viz fit multibranch.

Kvalifikátor via určuje, kolik parametrů má být nastaveno, buď přímo, nebo odkazem na soubor s parametry.

Příklady:  f(x) = a*x**2 + b*x + c

g(x,y) = a*x**2 + b*y**2 + c*x*y

FIT_LIMIT = 1e-6

fit f(x) 'measured.dat' via 'start.par'

fit f(x) 'measured.dat' using 3:($7-5) via 'start.par'

fit f(x) '.data/trash.dat' using 1:2:3:(1) via a,b,c

fit g(x,y) 'surface.dat' using 1:2:3:(1) via a,b,c

Po každém iteračním kroku se na obrazovce zobrazují detailní informace o aktuálním stavu aproximace příkazem fit. Stejná informace o původních a konečných stavech se zapisuje do *.log souboru "fit.log". Tento soubor se vždy připojuje, aby se neztratily žádné předchozí záznamy o aproximaci. Tento soubor lze smazat nebo přejmenovat podle libosti.

Aproximaci fitem lze přerušit stisknutím Ctrl-C (libovolná klávesa, ale Ctrl-C v MSDOS nebo Atari multitasking systémech). Poté, co se současná iterace dokončí, mate možnosti (1) zastavit aproximaci a akceptovat aktuální hodnoty parametrů nebo (2) pokračovat v aproximaci nebo (3) spustit příkaz Gnuplotu určený proměnnou FIT_SCRIPT. Původní hodnota pro FIT_SCRIPT je replot , takže pokud jste předtím kreslili zároveň data a  prokládanou funkci do jednoho grafu, můžete zobrazit současný stav aproximace.

Jakmile jednou aproximace skončila, lze použít příkaz update k uložení konečných hodnot do souboru pro další použití jako souboru s parametry. Pro detaily viz update.

 Více o příkazu fit najdete zde.

Help (nápověda)

Příkaz help zobrazí on-line nápovědu. Chcete-li specifikovat téma nápovědy, použijte syntaxi: help {<tema>} . Pokud není {<tema>} zadáno, zobrazí se krátká zpráva o Gnuplotu. Pokud je zadáno konkrétní téma, zobrazí se submenu pro toto téma. Poté lze požadavek nápovědy dále specifikovat nebo můžete jít zpět o jednu úroveň k předchozímu tématu. Eventuelně se vrátíte k příkazové řádce Gnuplotu. Pokud jako téma dáte otazník (?), zobrazí se seznam právě dostupných témat.

If

Příkaz if umožńuje podmínečné vykonávání příkazů.

Syntaxe: if (<podminka>) <příkaz> 

kde <podminka> bude vyhodnocena. Pokud je pravda (nenulová), pak budou příkaz(y) v části <příkaz> vykonány. Pokud  <podminka> je nepravda (nulová), pak je celá část <příkaz> ignorována. Povšimněte si, že je možné použít středník (;) k umožnění vykonání více příkazů na stejné řádce.

Příklady: pi = 3

if (pi!=acos(-1)) print "?Fixing pi!"; pi=acos(-1); print pi

zobrazí

?Fixing pi!

3.14159265358979

ale

if (1==2) print "Never see this"; print "Or this either"

nezobrazí nic.

Viz reread pro příklad jak if a reread lze užít společně pro uskutečnění smyčky.

Load (otevřít)

Příkaz load vykoná každou řádku určeného výstupního souboru tak, jak byl napsán. Soubory, které byly předtím uloženy příkazem save mohou být později otevřeny příkazem load. Tímto příkazem může být otevřen jakýkoli textový soubor obsahující platné příkazy. Viz "Komentáře" o používání komentářů v příkazech. Příkaz load musí být poslední příkaz na řádce s více příkazy. Soubory, které jsou otevírány, mohou samy o sobě obsahovat příkazy load nebo call. Chcete-li otevírat soubory s argumenty, přečtěte si část o příkazu call.

Syntaxe: load "<vstupní soubor>"
Jméno vstupního souboru musí být uzavřeno v uvozovkách.
Příklady: load 'work.gnu'
load "func.dat"

Speciální jméno souboru "-" lze použít pro otevírání příkazů ze standartního vstupu. Toto umožňuje příkazovému souboru Gnuplotu akceptování některých příkazů ze standartního vstupu. Příkaz load je určen původně k jakémukoliv jménu souboru, které představuje argument pro GNUPLOT. Soubory jsou otevřeny v zadaném pořadí a pak Gnuplot skončí.

Pause (přestávka)

Příkaz pause zobrazí text spojený s příkazem a potom čeká určenou dobu nebo do stisknutí ENTER. Příkaz pause je zvlášť užitečný ve spojení s příkazem load.
Syntaxe: pause <time> {"<string>"}

PLOT

Příkazy plot a splot jsou hlavní příkazy programu. kreslí funkce a data mnoha způsoby, kde plot kreslí rovinné funke a data a splot kreslí prostorové povrchy a data. Všimněte si, že volby příkazu splot binární a matice neexistují pro příkaz plot.
Syntaxe:
plot {<rozsahy>} {<funkce> | {"<soubory dat>" {modifikátory datových souborů}}} {osy <osy>} {specifikace popisu} {with <styl> {, {definice} <funkce> ...} kde lze napsat <funkce> nebo jméno datového souboru v uvozovkách. Funkce je matematický výraz nebo dvojice (plot) či trojice (splot) matematických výrazů ve smyslu parametrického vyjádření funkce. Také si můžete definovat vlastní funkce a proměnné. Funkce lze definovat úplně nebo částečně předem v řadě příkazů gnuplotu.

Také je možné definovat funkce a parametry v samotném příkazu plot. Toto se dělá méně často tím, že se od ostatních položek oddělí čárkami.

Print

Příkaz print zobrazí hodnotu <výrazu> na obrazovku. Má stejný význam jako pause 0. <výraz> může být cokoli, co může Gnuplot vyhodnotit, co vrátí číslo nebo to může být řetězec.
Syntaxe: print <výraz>
Viz výrazy.

Pwd

Příkaz pwd zobrazí název pracovního adresáře.
Syntaxe: pwd

Quit

Příkazy exit a quit a znak END-OF-FILE ukončí Gnuplot. Každý z těchto příkazů vymaže  před ukončením programu výstupní zařízení (stejně jako příkaz clear). 

Replot

Příkaz replot bez argumentu zopakuje poslední příkaz plot nebo splot. To je užitečné pro zobrazování s jiným nastavením voleb příkazem set nebo při výstupu stejného grafu na více zařízení.

Argumenty zadané za příkazem replot budou přidány k poslednímu příkazu plot nebo splot (se samozřejmými ',' oddělovači) předtím, než je zopakován. Replot přijímá stejné argumenty jako příkazy plot a splot kromě toho, že nelze zadávat rozsahy. Takže můžete znovu vykreslit - replot funkci proti druhým osám, pokud byl předchozí příkaz plot, ale ne pokud byl splot, a podobně můžete použít replot pro přidání grafu z binárního souboru pouze pokud byl předchozí příkaz splot.

Použití plot '-' ; ... ; replot

se nedoporučuje, protože Gnuplot vnitřně neukládá data z příkazové řádky, takže replot přidává nové informace k předchozímu příkazu plot a potom provede změněný příkaz. Znaky '-' z původního příkazu plot očekávají znovunačtení dat. Všimněte si, že replot nepracuje v režimu multiplot, protože pouze reprodukuje poslední graf spíše než celou obrazovku.

Viz též Editace na příkazové řádce pro způsoby, jak editovat poslední příkaz plot (splot).

Reread

Příkaz reread způsobí, že aktuální příkazový soubor gnuplotu určený příkazem load nebo pomocí příkazové řádky se začne provádět od začátku předtím, než z něj budou přečteny další příkazy. To způsobuje nekonečnou smyčku od začátku příkazového souboru až k příkazu reread. (Ale to nutně nemusí být katastrofa - reread může být velmi užitečný ve spojení s příkazem if - viz nápověda k příkazu if). Příkaz reread nemá žádnou funkci pokud se používá standartní vstup.

Příklady: předpokládejte, že soubor "looper" obsahuje příkazy:

a = a + 1

plot sin(x*a)

pause -1

if (a<5) reread

a z Gnuplotu dodáte tyto příkazy 

a = 0

load 'looper'

Výsledkem budou čtyři grafy (oddělené příkazem pause).

Předpokládejte, že soubor "data" obsahuje šest sloupců čísel s celkovým y-rozsahem od 0 do 10. První číslo je x a další jsou pět různých funkcí x. Předpokládejte také, že soubor "plotter" obsahuje příkazy

c_p = c_p + 1

plot "$0" using 1:c_p with lines linetype c_p

if (c_p < n_p) reread

a z Gnuplotu dodáte tyto příkazy 

n_p = 6

c_p = 1

set nokey

set yrange [0:10]

set multiplot

call 'plotter' 'data'

set nomultiplot

Výsledkem bude jeden graf skládající se z pěti křivek. Yrange musí být nastaveno explicitně, aby bylo zaručeno, že pět rozdílných grafů (vykreslených na sobě v režimu multiplot) bude mít přesně stejné osy. Typ čáry musí být zadán - jinak budou všechny křivky vykresleny stejnou čarou. Viz Reread Animation Demo.

Reset

Příkaz reset způsobí, že všechny volby, které se dají nastavit příkazem set, se vrátí k původním hodnotám. Jediné výjimky jsou, že nastavení terminálu pomocí  příkazu set term a výstupní soubor pomocí příkazu set output zůstanou nezměněny. Tento příkaz je užitečný např. k obnovení původních nastavení na konci příkazového souboru nebo pro návrat k definovanému stavu poté, co bylo mnoho nastavení změněno příkazovým souborem. Chcete-li znát původní hodnoty příkazů, přečtěte si prosím nápovědu k příkazu set.

Save

Příkaz save ukládá uživatelem definované funkce, proměnné, nastavuje volby všech tří možností plus poslední příkaz plot (splot) a ukládá je do určeného souboru.
Syntaxe:           save {[volby]} "[jméno souboru]"
kde [volby] jsou funkce, proměnné nebo příkaz set. Pokud není použita žádná volba, gnuplot ukládá funkce, proměnné, nastavení voleb a poslední příkaz plot (splot).
Soubory jsou ukládány v textovém formátu a mohou být otevřeny příkazem load.
Jméno souboru musí být v uvozovkách.
Příklady: 

Set-show

Příkaz set nábízí mnoho voleb. Příkaz show zobrazí jejich nastavení. Příkaz show all zobrazí všechna nastavení. Pokud proměnná obsahuje časový nebo datový výraz, show jej zobrazí podle formátu aktuálně definovaném  příkazem set timeft, dokonce pokud to nemělo účinnost, když byla proměnná definována poprvé.

Parametry příkazu set: angles, arrow, autoscale, bar, bmargin, border, boxwidth, clabel, clip, cntrparam, contour, data style, dgrid3d, dummy, encoding, format, function style, functions, grid, hidden3d, isosamples, key, label, linestyle, locale, logscale, mapping, missing, multiplot, offsets, origin, output, parametric, polar, rmargin, rrange, samples, size, style, surface, terminal, tics,ticslevel, ticscscale, time, timefmt, title, tmargin, trange, urange, variables, view, vrange,x2data, x2dtics, x2label, x2mtics, x2range, x2tics, x2zeroaxis, xdata, xdtics, xlabel, xrange, xtics, xdtics, xmtics, xzeroaxis, y2data, y2dtics, y2label, y2mtics, y2range, y2tics, y2zeroaxis, ydata,ylabel, yrange, ytics, ydtics, ymtics, yzeroaxis, zdata, zero, zeroaxis, zlabel, ztics, zdtics, zmtics, zrange

Shell

Příkaz shell zobrazí nové interaktivní okno. Chcete-li se vrátit do Gnuplotu, napište exit (v operačním systému MS-DOS). Samotnému příkazu shell může předcházet vykřičník na začátku příkazové řádky. Pak se automaticky vrátíte do Gnuplotu po provedení příkazu.
Například, pro MS-DOS, OS/2, VMS nebo AmigaDOS:
! dir
vypíše obsah adresáře a vrátí se do Gnuplotu.

Splot

Příkaz splot kreslí trojrozměrné plochy a obrysy (ve skutečnosti projekce na 2D povrchu, ale znáte to). Může vytvořit graf z funkcí nebo datového souboru způsobem velmi podobným příkaz plot. Viz příkaz plot, kde jsou společné parametry obou příkazů, zde jsou probrány pouze rozdíly. Všimněte si, že možnosti binary a matrix (probrány v části modifikátory datových souborů) nejsou pro příkaz plot dostupné.

Syntaxe:  splot {<ranges>}

              <function> | "<datafile>" {datafile-modifiers}}

             {<title-spec>} {with <style>}

             {, {definitions,} <function> ... }

kde se doplňuje buď <function> nebo název datového souboru. Funkce může být matematický výraz nebo trojice matematických výrazů v parametrickém režimu.

Původně splot kreslí rovinu xy celou pod keslenými daty. Rozdíl mezi nejnižší ryskou na ose z a rovinou xy lze změnit pomocí set ticslevel. Orientace splot projekce se řídí příkazem set view. Viz set view a set ticslevel pro více informací. Syntaxe pro nastavování rozsahů v příkazu splot je stejná jako u příkazu plot. V neparametrickém režimu je pořadí, ve kterém musí být rozsahy zadány takovéto: xrange, yrange, zrange. V parametrickém režimu je pořadí: urange, vrange, xrange, yrange a zrange.

Volba title je stejná jako v příkazu plot. Operace s with je také stejná jako u plot, s výjimkou, že kreslící styly dostupné v splot jsou omezeny na lines, points, linespoints, dots a impulses. Schopnosti rozdílových čar (errorbars) u příkazu plot nejsou pro splot k dispozici.

Volby pro datové soubory jsou rozdílnější: data-file, grid data, splot overview 

 Viz též set contour, set cntrparam, set surface.

Startup (po spuštění)

Po spuštění Gnuplot hledá inicializační soubor. Ten se jmenuje GNUPLOT.INI. Pokud soubor nenalezne v aktuálním adresáři, bude jej hledat v domovském adresáři (nastavení proměnné GNUPLOT v MS-DOS by mělo obsahovat jméno toho adresáře). Když je soubor nalezen, Gnuplot vykoná příkazy v něm obsažené. To je užitečné pro nastavení typu terminálu a definování jakýchkoli často používaných funkcí nebo proměnných.

Substitution (substituce)

Substituce na příkazové řádce se provádí příkazem v uvozovkách. Příkaz je proveden a jméno příkazu a uvozovky jsou nahrazeno jeho výstupem. Nové řádky jsou nahrazeny mezerami. Tato substituce se dá použít kdekoliv na příkazové řádce Gnuplotu.
Příklad: Toto spustí program leastsq a nahradí leastsq (včetně závorek) jeho výstupem:
f(x) = 'leastsq'

Test

Příkaz test zobrazí displej s čarami a styly a ostatními užitečnými věcmi, které jsou vhodné pro ten terminál, který používáte.

Syntaxe: test 

Update

Tento příkaz zapisuje současné hodnoty parametrů příkazu fit do daného souboru jako soubor počátečních hodnot (jak bylo popsáno v části o příkazu fit). Toto je užitečné pro ukládání aktuálních hodnot pro pozdější použití nebo pro znovuspouštení konvergující nebo zastavené aproximace.

Syntaxe:  update <jmeno_souboru> (<jmeno_souboru>)

Pokud zadáte i druhé jméno souboru, pak jsou obnovené hodnoty zapsány do tohoto souboru a původní parametry jsou ponechány beze změny. Jinak, pokud už soubor existuje, pak jej Gnuplot nejdříve přejmenuje přidáním přípony .old a potom otevře nový soubor. Tedy, "update fred" se chová stejně jako "!rename fred fred.old; update 'fred.old' 'fred'". (V DOSu a ostatních systémech, které používají dvanáctiznakovou názvovou konvenci "filename.ext", místo "ext" bude "old" a "filename" (jnéno souboru) bude odpovídající původnímu jménu. Přejmenování se nedělá ve všech VMS systémech, protože používají různé verze souborů.)

Viz fit pro více informací.

User defined (uživatelem definované funkce a proměnné)