Vědci a jejich cesty k objevům

Zimní semestr 2025/26

Začátek kurzu: 30. 9. 2025

Konec kurzu: 16. 12. 2025

Místo konání: Katedra matematiky FSv ČVUT, místnost bude upřesněna

Časová náročnost: 10:00 – 12:00

Lektor: doc. RNDr. Milada Kočandrlová, CSc.

Anotace:

Podle Alberta Einsteina celá věda není nic jiného než vytříbenější každodenní uvažování. Isaac Newton soudil, že jestliže viděl dále než ostatní, bylo to proto, že stál na ramenou obrů. Těmi byli především antičtí filozofové a jejich další pokračovatelé. Řečtí přírodní filozofové pozorovali přírodu a přemýšleli o tom, co viděli. Vydáme se po jejich stopách a seznámíme se s výsledky jejich bádání.

Harmonogram

1. Archimédes kromě konstrukce válečných strojů studoval křivky.
2. Apollonius v osmi knihách popsal kuželosečky.
3. Eukleides v Základech shrnul do té doby známou geometrii včetně zákona zlatého řezu.
4. Aristoteles, jako zakladatel třídění a uspořádání do stromu, položil základy soustavné filozofie.
5. Aristotelovo smýšlení o fyzickém světě ovládalo evropské myšlení až do 17. století.
6. Galileo se stal otcem celé vědy, neboť pochopil, že každá znalost reality začíná a končí zkušeností.
7. Kepler je příkladem toho, že vědění nepramení jenom ze zkušenosti, ale závisí na kritickém porovnávání výsledků ducha s pozorovanými fakty.
8. Příroda a přírodní zákony spočívaly skryté v temnotě. I řekl Bůh: Budiž Newton! A bylo světlo.
9. Einstein vysvětloval sekretářce relativitu: Hodina s dívkou na lavičce v parku uběhne jako minuta, sedíte-li na rozpálených kamnech, zdá se minuta jako hodina.
10. Hubble: Vybaven pěti smysly zkoumá člověk vesmír kolem sebe a toto dobrodružství nazývá vědou.
11. Renezanční umělci tak došli k vědeckému zdůvodnění zákonů perspektivy.