| 101XGRB | 101XKPA | 101XKSM | 101XKVD | 101XM2R | 101XMG2 | 101XMM | 101XNMM | 101XNUN |
| 101XPGN | 101XPM | 101XSM2 | 101XSNR | 101XVF | 101YAMA | 101YMCD | 101YNM | 101YNUM |
Aproximace funkce, její užití k některým numerickým výpočtům. Úvod do vektorové analýzy. Funkce gradient, divergence, rotace a jejich skládání. Počítání s tenzory. Tenzorové pole. Konstruování matematických modelů některých úloh stavební praxe.
Cílem předmětu je úvod do studia Grobnerových bazí, algoritmů jejich výpočtů a jejich aplikací.
[1] W.W.Adams, P.Loustaunau, An Introduction to Grobner Bases, Amer.Math.Soc.,Providence R.I., 1994
Volitelný předmět navazující na povinné předměty KOG a KGA1. Hlavní témata: spojení geometrického způsobu vytvoření křivek a ploch s jejich matematickým popisem, odvození parametrického popisu rotačních, šroubových, translačních a klínových ploch vhodného pro modelování v grafickém software, např. Matlab, Mathematica, Maple, geometrický pohledu na některé návrhy a stavby význačných architektů, geometrie designu užitkových předmětů. Předmět je vhodný jako teoretický základ pro zpracování semestrálního projektu v předmětu KOG2.
Bližší informace zde.
[1] Černý, J., Kočandrlová, M.: Konstruktivní geometrie, monografie ČVUT, 1998
[2] Černý, J.: Konstruktivní geometrie - Křivky a plochy se softwarem Mathematica, doplňkové skriptum ČVUT, 1999
[3] Kadeřávek, F., Klíma, J., Kounovský, J.: Deskriptivní geometrie I, II, JČMF, 1932.
Cílem přednětu je umožnit studentům ČVUT seznámit se přístupnou formou s různorodými oblastmi moderní matematiky. Přednášejícími budou čeští i zahraniční matematici, kteří ve svém oboru dosáhli významných výsledků. Témata budou různorodá v souladu s cíli cyklu vybíraná napříč moderními oblastmi/podoblastmi matematiky (matematická logika a složitost algoritmů, matematické modelování, diferenciální rovnice, prostory funkcí, dynamické systémy, reálná analýza).
Další informace naleznete zde.
Ročník/semestr: 3. a 4. ročník b.s. a 1. ročník m.s./letní semestr. Cílem předmětu je seznámit studenty s vybranými pojmy kvalitativní teorie dynamických systémů s důrazem na ilustraci pomocí příladů.
[1] Tomasz Kapitaniak: Chaos for Engineers - Theory, Applications
[2] Jozef Bobok: Texty k přednášce, 2007.
Opakování vybraných partií z předmětu Matematika 2.
Další informace naleznete v průběhu semestru na stránkách Centra Aktivního Učení.
Opakování vybraných partií z předmětu Matematika 2 G.
Další informace naleznete v průběhu semestru na stránkách Centra Aktivního Učení.
Jedná se o pokračování povinné matematiky pro magistry, kde se řeší eliptická rovnice s nulou na hranici oblasti. V tomto kurzu by se hledala slabá řešení problémů se zadanou funkcí na hranici. Podstanou roli hraje věta o stopách Sobolevových prostorů. Podle času bychom řešili i problémy s Neumannovou podmínkou na hranici oblasti.
[1] A. Kufner, S. Fučík and O. John, Function spaces, Noordhoff, Leyden; Academia, Prague, 1977
[2] K. Rektorys: Variační metody v inženýrských problémech a v problémech matematické fyziky, Academia, Praha, 1999.
Předmět seznamuje posluchače s matematickou formulací a modelováním jevů pomocí obyčejných a parciálních diferenciálních rovnic. Podává přehled metod pro řešení těchto rovnic. Ve cvičení se studenti seznámí s vhodným matematickým softwarem (např. MATLAB) a sestaví programy pro vybrané metody. Obsahem jsou následující okruhy. Obyčejné diferenciální rovnice, jednokrokové metody, Rungeho-Kuttova metoda, prediktor-korektor, aplikace na geodetiku. Generování sítí, Lagrangeova a Hermitova interpolace jedno- a dvourozměrná. Parciální rovnice: typy rovnic a okrajových podmínek, Laplaceova a Poissonova rovnice, aplikace na gravitační pole, rovnice vedení tepla. Vlnová rovnice, Fourierova metoda, metoda konečných prvků, aplikace metody nejmenších čtverců pro řešení PDR.
[1] A. Ralston: Základy numerické matematiky. Praha, Academia, Praha, 1976.
[2] K. Rektorys: Variační metody v inženýrských problémech a v problémech matematické fyziky, Academia, Praha 1999.
[3] P. Přikryl: Numerické metody. Aproximace funkcí a matematická analýza. FAV Plzeň, 1996.
Základní numerické metody a postupy spojené s řešením diferenciálních rovnic obyčejných i parciálních se zaměřením na stavební mechaniku, evoluční diferenciální rovnice (rovnice vedení tepla, sálání tepla apod.). Základní metody řešení soustav lineárních rovnic včetně problematiky vlastních čísel. Řešení nelineárních rovnic. Využití dostupných numerických knihoven.
[1] A. Ralston: Základy numerické matematiky. Praha, Academia, Praha, 1976
[2] A. Quarteroni, R. Sacco, F. Saleri, Numerical mathematics
[3] F. Bubeník, M. Pultar, I. Pultarová, Matematické vzorce a metody, ČVUT
Základy programovacího jazyka C/C++ a C# v prostředí .NET i (nativním) WIN32 prostředí aktuálních verzí Windows s efektivním využitím systémových možností, základy objektového programování, implementace základních numerických metod včetně možnosti využití dostupných knihoven, základy 2D a 3D grafiky (Direct2D, Direct 3D, WPF), paralelní a distribuované programování, práce s daty.
[1] Charles Petzold: 3D Programming for Windows, Microsoft Press 2007
[2] Charles Petzold: Applications = Code + Markup: A Guide to the Microsoft Windows Presentation Foundation, Microsoft Press 2007
[3] Mark Russinovich, David A. Solomon: Windows® Internals: Including Windows Server 2008 and Windows Vista, Microsoft Press 2009
Shrnutí základních pojmů finanční matematiky (složené úročení, anuity). Pojištění majetku a odpovědnosti za škody, tarifní skupiny a ukazatele, netto a bruttopojistné. Základní pojmy životního pojištění (úmrtnostní tabulky, různé typy pojištění).
[1] Tomáš Cipra: Pojistná matematika v praxi
Předmět je určen studentům a studentkám, které neodpuzuje matematika a programování a zajímá je, jak se matematické úlohy dají vyřešit moderním softwarem Maple, případně MATLAB. Přínos semináře není omezen Matematikou 2, neboť účastníci se seznámí se softwarem, jenž jim může posloužit i při zpracovávání tématu diplomové práce.
Zaměření předmětu se poněkud liší od cvičení k MA 2. Sleduje dva cíle: Prostřednictvím softwarem podporovaného řešení úloh motivovaných
tématy povinného předmětu Matematika 2 (101MA4) vést studující
(a) k používání softwarového nástroje MATLAB a Maple;
(b) k hlubšímu pochopení látky probírané v 101MA2
Předběžná znalost programování a softwaru MATLAB a Maple není nutná.
Podrobnosti dosažitelné zde.
Cílem přednášky je provést posluchače světem fraktální geometrie. Mimo jiné je kladen důraz na estetické aspekty fraktálů. Témata: Struktury s opakujícím se geometrickým schématem, samopodobné množiny. Cantorova množina, Sierpinského těsnění, Kochův ostrov, Mengerova houba. Iterované funkční systémy, Hutchinsonův operátor. Kódování a komprese obrazu, věta o koláži. Fraktální dimenze. Chaotická hra. Juliovy množiny, Mandelbrotova množina. Fraktály v kosmologii a biologii.
[1] Peitgen, Jurgens, Saupe: Chaos and Fractals - New Frontiers of Science, Springer-Verlag 1992.
V tomto předmětu se studenti seznámí se základy statistického modelování, předmět je vhodný hlavně pro ty, kteří plánují v bakalářské práci zpracovávat větší množství naměřených dat.
Předmět je věnován metodě velmi univerzální a účinné k řešení problémů obsahujících čas, tzv. evolučních problémů, zejména parciálních diferenciálních rovnic s časovou proměnnou. Tato metoda představuje moderní přístup k modelování a řešení inženýrských úloh. Tyto úlohy, lineární i nelineární, modelují děje v mnoha inženýrských oblastech, např. vedení tepla, kmitání, také v reologii apod. Studenti jsou seznámeni se všemi základy, nutnými k pochopení formulace a modelování inženýrských úloh, s přehledem metod řešení, dále s praktickými i teoretickými základy metod k řešení úloh závislých na čase, lineárních i nelineárních. Předmět je vhodný pro studenty jak magisterských, tak bakalářských studijních programů, zejména zajímajících se hlouběji o inženýrské děje, je veden přístupnou formou s množstvím příkladů a nevyžaduje žádné zvláštní předběžné znalosti. Jednotlivé pojmy jsou vykládány od úplných základů a výklad je přizpůsoben studentům, kteří si předmět zapíší. Znalosti studentů k ukončení předmětu prověřovány nejsou. Z předmětu je zápočet a dva kredity. Každý zájemce je vítán. Další informace na stránce vyučujícího (http://mat.fsv.cvut.cz/bubenik).
[1] Rektorys K.: Metoda časové diskretizace a parciální diferenciální rovnice, Teoretická knižnice inženýra, SNTL, Praha 1985.
Studenti se seznámí se základními numerickými postupy potřebnými pro inženýrské výpočty. Obsahem jsou následující témata. Diskrétní Fourierova transformace pro zjišťování zastoupení frekvencí v datech, Fourierova řada. Newtonova metoda pro řešení nelineárních úloh. Numerická integrace. Metoda konečných prvků, její stručné odvození včetně připomenutí pojmů z předmětu MA3, příklady použití pro jednoduché úlohy. Početní příklady k jednotlivým tématům jsou realizovány na počítači. Obsah předmětu je modifikován podle zájmu přihlášených studentů.
[1] A. Quarteroni, R. Sacco, F. Saleri, Numerical mathematics
[2] C. Johnson, Numerical solution of partial differential equations by finite element method
[3] F. Bubeník, M. Pultar, I. Pultarová, Matematické vzorce a metody
Poslední úprava: 17. 1. 2012 |
Design stránek: Stanislav Olivík, 2008 |