Požadavky ke zkouškovému termínu

• Udělený zápočet, zapsaný v KOSu. V opačném případě nebude připuštěn ke zkoušce.
• Úspěšně složená zkouška z Matematiky 1.
• Použití kalkulačky není povoleno. Součástí každé úlohy je uvedení postupu výpočtu, vedoucího k prezentovanému výsledku.
• Ke zkoušce je nutno přijít s průkazem studenta ČVUT. Dále je nutno si přinést sešitou složku čistých papírů, propisku či pero.
  Jedinou povolenou pomůckou je oficiální tahák a skripta Bubeník, F.: Matematika 2, skriptum ČVUT, 2006.
  Oficiální tahák nesmí obsahovat další dopsané vzorce. Skripta musí být originální vydání a bez vnitřních úprav.
  Žádné další pomůcky nejsou povoleny.

Porušení požadavků má za následek ztrátu termínu, případně řízení u disciplinární komise.

Důležité: Zkouškový termín pro studenta odpovídá jednomu datu dne konání zkoušky. Tedy, v jeden den je možné se přihlásit pouze na jeden z vypsaných časů začátku zkoušky a pouze jednou (a to v tomto čase) zkoušku skládat.

50 úloh vhodných k přípravě na zkoušku z předmětu Matematika 2 A   

Zkoušková písemka bude sestavena z příkladů z těchto partií
(Požadované znalosti)

Integrální počet

1. Primitivní funkce a neurčitý integrál. “Tabulkové” integrály.
2. Metoda per partes. Substituce. První pravidlo o substituci.
3. Integrování racionální funkce (ve jmenovateli integrandu polynom nejvýše 3. stupně).
4. Vybrané speciální substituce.
5. Základní metody výpočtu určitého integrálu: Newtonův-Leibnizův vzorec, metoda per partes, substituce.
6. Výpočet nevlastního integrálu pomocí definice.
7. Obsah rovinného obrazce.
8. Objem rotačního tělesa.
9. Délka grafu funkce.
10. Statické momenty a těžiště rovinného obrazce.

Funkce více proměnných

1. Definiční obor. Pro funkci dvou proměnných vrstevnice a graf.
2. Parciální derivace (i vyšších řádů).
3. Derivace v orientovaném směru.
4. Totální diferenciál a gradient.
5. Derivace implicitně dané funkce jedné proměnné.
6. Rovnice tečny a normály rovinné křivky.
7. Rovnice tečné roviny a normály (prostorové) plochy.
8. Lokální extrémy v R².
9. Lokální extrémy v R² vzhledem k množině.
10. Globální extrémy v R² na množině.

Diferenciální rovnice

1. Diferenciální rovnice se separovatelnými proměnnými (též Cauchyova úloha).
2. Lineární diferenciální rovnice prvního řádu (též Cauchyova úloha).
3. Exaktní diferenciální rovnice (též Cauchyova úloha).