Zkouška se skládá z písemné a ústní části.

Zkoušková písemka trvá 120 minut a skládá se ze čtyř částí.
Ze zkouškové písemky je možné získat nejvýše 50 bodů, (13 bodů z diferenciálního počtu - 1. příklad, 12 bodů z úlohy na extrém - 2. příklad, 13 bodů z lineární algebry - 3. příklad a 12 bodů z analytické geometrie - 4. příklad). Diferenciální počet a úloha na extrém tvoří první blok příkladů; lineární algebra a analytická geometrie tvoří druhý blok.

Ve stejný den, kdy probíhá zkoušková písemka, se koná ústní část zkoušky. Čas a místo ústní části zkoušky jsou studentům sděleny v průběhu konání písemné zkoušky. Účast na ústní části zkoušky je povinná. Ústní část zkoušky se vztahuje k písemné části. Písemná část napsaná na dostatek bodů nezaručuje úspěšné složení zkoušky.

Ke složení zkoušky je nutné:

1. získat alespoň 25 bodů ze zkouškové písemky,
   z toho pak
2. alespoň 5 bodů z prvního bloku příkladů zkouškové písemky
   a současně
3. alespoň 5 bodů z druhého bloku příkladů zkouškové písemky;
4. zúčastnit se ústní části zkoušky.

Při nesplnění kterékoliv z těchto čtyř podmínek je výslednou známkou ze zkoušky F.

Pomocná tabulka pro určení výsledné známky na základě výsledku písemné části zkoušky

0 – 24	=	F (nedostatečně)
25 – 29	=	E (dostatečně)
30 – 34	=	D (uspokojivě)
35 – 39	=	C (dobře)
40 – 44	=	B (velmi dobře)
45 – 50	=	A (výborně)

Výsledek ústní zkoušky může výslednou známku podstatně změnit. Pokud student projeví u ústní zkoušky neznalosti zpochybňující autorství písemné části, obdrží výslednou známku F bez ohledu na počet bodů získaných z písemné části.